Jakub Čuška (CZE)| Petr Lysáček (CZE) | Kristýna Matalová (CZE) | Flavia Pitis (ROU) | Richard Štipl (CZE)
Kurátor: Tomáš Koudela
Jednotlivá umělecká díla nemohou být pochopena bez souvislosti s celkem. Umělec si uvědomuje, že překračuje hranice vizuální komunikace, a zároveň je mu jasné, že žádné takové hranice neexistují.
Médium tvůrce je transparencí svého příjemce a tato relace je nepochybně referenčně i expresivně apelativní. Relevantní téma je otevřenost díla, otevřenost kontextu, rekognoskace inter-kontextuálních vazeb, potencialit a možností jeho působení.
Sémantické gesto je vibrací harmonizující významové intence, je apelem k zaujetí určitého postoje, „k přijetí, resp. adaptaci navrhované estetické perspektivy“. (J. Hoffmannová, 1991)
Některé skutečnosti se jevily, jeví a budou vyjevovat jako nezřetelné a těžko srozumitelné vztahové konsekvence.
Jsoucnost je nečitelná, nesrozumitelná, nejasná, ale mezi námi jsou tací, kteří mají mimořádnou schopnost tušit a předjímat významové konsekvence ještě v okamžicích před tím, než o nich můžeme jako o takových vůbec uvažovat. Často jsou takovými proroky právě umělci, zmocňující se takových jevů, jež jejich současníkům přišly na mysl až daleko později, nebo až jejich generační následovníci, kteří se dostali ke kořenům problému, jenž byl jejich předchůdcům nezřejmý.
Umělecká díla jsou nejen reflexí své doby, ale také předzvěstí budoucích změn. Umělci jako senzitivní média společnosti umějí prostřednictvím své tvorby předjímat a odrážet měnící se trendy, myšlenky a paradigmata. Tvoří tak jakýsi most mezi minulostí, současností a budoucností, a pomáhají nám lépe chápat nejen svět kolem nás, ale i nás samotné. Jejich díla jsou tedy zrcadlem naší společnosti, odhalujícím nejen to, co vidíme na povrchu, ale také to, co se skrývá hluboko dole. A právě proto je umění tak nezbytné pro naše pochopení a interpretaci světa.
Jakub Čuška
*1989, CZE
Jakub Čuška je výraznou osobností české umělecké scény mladé generace. Po studiu na Akademii výtvarných umění v Praze, kde byl studentem v ateliéru Malba IV pod vedením profesorů Michala Mainera a Marka Meduny, se přestěhoval do Olomouce. Absolvoval v roce 2020. Je známý jako figuralista s charakteristickou gestickou malbou a iluzivním realismem. Jeho díla, která často zobrazují člověka v intimní a bezprostřední podobě, mají monumentální a až psychedelický charakter. Čuška je uznávaný umělec a jeho práce jsou prezentovány na mnoha výstavách.
Petr Lysáček
*1961, CZE
Mezi léty 1987–1993 studoval na pražské Akademii výtvarných umění u Stanislava Kolíbala a Jiřího Ptáčka. Od roku 1994 působí jako vedoucí ateliéru intermediálních forem na Ostravské univerzitě (dnes Katedra intermédií na Fakultě umění Ostravské univerzity). Autor žije a tvoří v Praze a v Ostravě. Pro Lysáčkovu tvorbu jsou charakteristickými znameními experiment a vtip. Pracuje s dadaistickou hravostí, se kterou vytváří své malby, kresby, objekty, fotografie a performance. Lysáček ve svých dílech pracuje v intencích postmodernismu či lépe ve vrcholné fázi postmodernismu – postprodukci, kdy ve svých dílech přetváří a recykluje široké spektrum předmětů běžné denní spotřeby, které zasazuje do svých děl a zároveň je tím dramaticky rekontextualizuje a vrací jim život v dimenzi uměleckého díla.
Kristýna Matalová
*1997, CZE
Kristýna Matalová je mladá a nadějná česká umělkyně, která v roce 2023 úspěšně absolvovala Ateliér kresby na Fakultě umění Ostravské univerzity. Ve své tvorbě se věnuje především malbě, kde si hraje s kontrasty světla a stínu prostřednictvím dominantního použití černé a bílé barvy. Její díla jsou temná a intenzivní, často zobrazují stylizované a deformované lidské postavy, které diváka vtahují do hlubin tajemných a nezodpovězených otázek. I přes krátkou dobu své umělecké kariéry, Matalová již ukázala svůj jedinečný talent a originalitu, čímž si zasloužila pozornost na české umělecké scéně.
Flavia Pitis
*1979, ROU
Tato významná rumunská umělkyně se ve své tvorbě zabývá otázkami identity a izolace. Její malba nemá za úkol reprezentovat realitu, ale zpřítomnit to, co v realitě chybí. Pitis ve svých malbách izoluje jednotlivé subjekty a konfrontuje je s osamělostí. Tma představuje nehmotné, ale citlivé formy očekávání něčeho nedefinovatelného a nastiňuje auru tajemné přítomnosti. Vesmír Flaviina počínání se odehrává v místnostech bez přirozeného světla. Tato díla namalovaná technikou chiaroscuro představují akce, které se zdají být odsouzeny tím, že jsou vytvořeny ve tmě. Zejména toto tmavé pozadí vytváří příležitost pro vznik zářivých světel, záblesků a reflexů.
Richard Štipl
*1968, CZE
Na začátku své tvorby byla Štiplovým dominantním médiem malba, poté se začal věnovat sochařství. Richard ve své práci používá sám sebe jako model. Ve své tvorbě často využívá své tělo jako dominantní inspirační zdroj, bývá sám sobě modelem. Zaměřuje se na neurčitou povahu a momentální paradoxy, které jsou neodmyslitelně spjaty s neustálým přetvářením sebe sama v průběhu celého života. Pro Štiplovy obrazy i sochařská díla je charakteristické, že nás nutí přehodnotit roli hranic a z nich vyplývajících kategorií volby, které tvoří současné postoje a přístupy k tvorbě a konzumaci umění. Štipl vystavuje po celém světě a je součástí mnoha významných veřejných i soukromých sbírek. V posledních několika letech jeho dílo upoutalo rozsáhlou pozornost médií.
Vítkovická 3252, 702 00 Ostrava
info@gdmcontemporary.com
© 2025 GDM Contemporary. All rights reserved.