Barbora Maštrlová vystudovala pražskou UMPRUM (ateliér Kurta Gebauera) a sama sebe označuje za „konceptuální sochařku se smyslem pro humor“. Autorčiným dominantním médiem jsou socha a objekt, jelikož ze své podstaty hmatatelně obsahuje fyzično a čas, tedy ústřední témata autorčiny tvorby. Umělkyně vnímá sochu jako hru na nesmrtelnost a patos, spolu s možností vyjádřit se k základní problematice lidství. Tento patos ovšem nezbavuje komiky, respektive sebeironie. Komično jí umožňuje nadhled a obecně činí její dílo komplexním. Široký záběr její tvorby umožňuje divákovi vhled do tabuizovaných a obtížně uchopitelných oblastí života.